ROK JE DLOUHÁ DOBA
ROK JE DLOUHÁ DOBA
22.03.2021
ROK JE DLOUHÁ DOBA
11. 3. 2020, 12. 3., 13.3., 14. 3., … 11. 3. 2021 Rok v izolaci. Rok v karanténě, rok v lockdownu. Rok v pandemii. Rok ve strachu. Rok v nejistotě. Rok v odloučení.
Rok je dlouhá doba.
Když jsem na podzim roku 2019 slyšela o nové nemoci zaznamenané v Číně, příliš mě to netížilo. Kdo by si jen pomyslel, že za pár měsíců tenhle virus převrátí celý svět vzhůru nohama a se surovou bezohledností radikálně změní naše životy.
V březnu 2020 zavítal k nám do České republiky. Od té doby lhostejným způsobem zastavuje továrny, pohřbívá podnikání a ničí veškerý společenský život. Na začátku pandemie jsme ovšem nikdo neměl ani zdání o tom, co všechno nás ještě v průběhu roku čeká. Panovalo přesvědčení, že napjatá situace zakrátko pomine, vidina brzkého konce byla líbivá. S jasnou nadějí v tomto nemálo optimistickém očekávání jsme pokojně vzhlíželi k lepším zítřkům.
Jenže se ukázalo, že k lepším zítřkům zbývá ještě pořádný kus cesty. Klid vystřídala netrpělivost, naději hořká bezmoc a optimistická očekávání zmizela pod rouškou rezignovanosti. Společnost rozdělily extrémní názory
a dezinformace na skupinky jedinců neschopných soudržnosti. Neustále se na nás valí zprávy s rostoucími čísly nově nakažených, titulky křičí „Covid-19! Covid-19!“. Psychický nátlak zapříčiňuje otrávenost, odevzdanost a špatnou náladu.
Osobně vnímám jako největší problém ztrátu sociálních kontaktů
a omezení kultury. Byla jsem zvyklá vídat se s přáteli denně, pravidelně navštěvovat babičku s dědou, chodit na plesy, do kina nebo do divadla. Myslím, že přerušení mezilidských kontaktů bude mít za následek značné dopady na schopnost komunikace „face to face“ a rozvoj sociálních fobií. Také z důvodů opatření trávím drtivou většinu dní na jednom místě, a sice ve svém pokoji. To už se po roce zdá být celkem stereotyp.
Ovšem nic není černobílé. Díky koronaviru mám více času na osobní rozvoj a životosprávu. Začala jsem více sportovat a zajímat se o své stravovací návyky. Dlouhé chvíle si ráda krátím čtením, pečením a vařením, malováním, hrou na klavír nebo cvičením jógy. Se spolužáky po telefonu vymýšlíme různé zábavné, kreativní projekty a také online výuka nese v jistých ohledech mnohé výhody. Karanténa mě naučila vážit si maličkostí, být vděčná za své nejbližší
a za to, že jsem zdravá.
Závěrem pár stručných vět. Buďme pokorní, ohleduplní a trpěliví. Světlo na konci tunelu v podobě očkování už začíná být v dohlednu. Využijme tento čas pro sebe a mějme na paměti, že každá trampota má svou mez a všechno zlé je pro něco dobré.